Krásný jako setkání šicího stroje a deštníku na pitevním stole...

Nemůžeme mít od života i od literatury všecko..
Ten den nepršelo, a tak jsem deštník nechal doma a na pitevní stůl je snad přece jen ještě brzo - musíme počkat.
Šicí stroj jsem ovšem viděl z dálky. Starý asi jako já, ale snad se mu ještě protáčejí zarezlá kolečka. Ubíral
jsem se do knihovny s batohem knih a už už jsem se morálně připravoval na vyjití prudkého stoupáku k
městské knihovně (nic není zadarmo, ani četba), když jsem jej spatřil.
Ten šicí stroj!
Stál opuštěný na ulici napůl zapadané nažloutlým listím (byl listopad).
Kolem něj chodily dívky a šili jimi všichni čerti..[ více ]

čtvrtek 1. prosinec 2011 07:36 | Reputace článku: 10,56

Klempířův kapesník a vysloužilá pošťácká kabela.. (Čtu Chandlera)

Detektivky nejsou jen mordy, násilí a divoké honičky, ale patří k nim i jazyk, kterým jsou psány, a na jeho kulturu
a vytříbenost jsem docela fajnšmekr. Pamatuji se, když byl v Klubu čtenářů kdysi vydán svazek povídek Raymonda
Chandlera (1888-1959) a já jako kantor do školy dojížděl a domů z ní taky kupodivu přijížděl, že jsem často večer
před spaním otevřel náhodně právě tuto knížku na kterékoliv stránce a přečetl si na chuť a na dobré spaní tu
odstavec, tu obzvlášť podařenou větu (přes různá protivenství, jež den třeba přinesl, jsem pak rychle usínal a není
divu, vždyť Chandler napsal taky román Hluboký spánek).[ více ]

pondělí 31. říjen 2011 07:35 | Reputace článku: 10,73

"Ženy nemají blechy od psů, ale psi od žen..", říkal hrabě Czapski.

Mám rád starobylé rodokmeny. Trošku mi připomínají tenisového pavouka z kdysi dávno rozehraného turnaje s prvotřídním obsazením. Turnaje, jenž stále pokračuje a je svým způsobem nekonečný. Do právě probíhajícího finále (jednoho z milionů rozehraných) se v něm probojovává ten, jenž ještě žije, než je i on poražen plynoucím časem a také vypadává ze hry, kterou nazýváme život..
Naposled jsem takový zajímavý rodokmen - byly vlastně dva - spatřil na předsádce knihy Evropa v rodině..
Představte si situaci, že historie vaší rodiny je zároveň historií Evropy a že o vašich předcích žijících před dvěma třemi stoletími či i později se ví skoro všecko a navíc i to, co se nikdy nestalo..[ více ]

neděle 17. červenec 2011 14:50 | Reputace článku: 6,03

"Až zemřete, budou vám oči, mozek a vnitřnosti odňaty.."

Tato slova si vyslechl každý benátský dóže krátce po svém triumfu..
Stál přitom na Schodišti obrů v dlouhém slavnostním šatu dogalína, přes něj měl přehozen pláštík z hermelínu bavaro a na hlavě brokátovou korunovační čapku zogia. V ruce držel korunovační insignie. Bývala to velká sláva, ale kvůli těm slovům asi i rozporný zážitek..[ více ]

čtvrtek 12. květen 2011 14:45 | Reputace článku: 8,80

Ta třetí babička..

K dvěma babičkám takříkajíc povinným, bez nichž přijít na svět prostě nelze, přidáváme si my Češi jednu navíc jako bonus a nášup. Máme ji společnou. Není to pramáti Eva a ani Věstonická Venuše, ale Marie Magdalena Čudová-Novotná. Byla dcerou tesaře Jana Čudy a narodila se v Křovicích u Dobrušky někdy mezi lety 1770-1773.
Její život, o němž zdaleka nevíme vše, byl od mládí - zde zprávy jsou - plný dřiny, a tak s blížícím se stářím docela uvítala pár pěkných let prožitých na Starém bělidle a možnost potěšit se tu s vnoučaty (zároveň však zde měla spory s popanštělou dcerou Terezií, jež ji tam pozvala). Zemřela pak roku 1841 ve Vídni na ochrnutí plic. U jiné dcery..  [ více ]

pondělí 18. duben 2011 07:46 | Reputace článku: 8,28

Taťána píše Oněginovi a česky...

Ten slavný dopis původně adresovala Taťána Oněginovi, znuděnému floutkovi z Peterburgu, frajírkovi, co k nim přijel na ves a popletl hlavu oběma sestrám a pak ještě odstřelil jediného perspektivního ženicha v okolí. Také Oněgin však už dávno nežije (navíc byl jako literární postava vlastně vymyšlený), a tak jsou její slova dnes určena především čtenářům, a to i českým a těm dokonce i v mnoha variantách. Přičinila se o to řada překladatelů roztroušených v čase v průběhu uplynulých 150 let..   [ více ]

středa 23. únor 2011 17:05 | Reputace článku: 9,98

Doma na cestě..

"Nezapomeň, že mám u sebe zbraň..Takže na mě nic nezkoušej.."
"Už jste spolu bydleli, žádná panna asi nebudete.."
Byla to svatba jako řemen, i když poněkud netradiční. Nevěsta sháněla místo róby peníze na kauci a k soudci, jenž je oddal, přivezl ženicha z vězení v poutech detektiv, který oběma hlavním osobám adresoval něco srdečných slov - viz úvod. Po obřadu se šerlok opil a pokoušel se svést družičku. Napůl s úspěchem. Stalo se to v New Yorku 23.srpna 1944 a do manželského svazku vstupoval příští slavný spisovatel Jack Kerouac. Bral si Edie Parkerovou a ta na události vzpomíná v knize Ty to zvládneš..[ více ]

úterý 25. leden 2011 08:51 | Reputace článku: 7,84

Důchodce číst chce chodce..

Či spíše verše od nich, zejména od těch, co byli velkými básníky a rádi a hodně chodili. Tvorba poezie vůbec dost souvisí s chozením - u někoho po pokoji (případně vězeňské cele), u jiného - ty mám raději - ve volné krajině či v městě. Veršotepec jde, jeho kroky udávají rytmus a vnitřní svět se prolíná s vnějším. Člověk je mezi lidmi a přece jako by sám a sem tam ho něco napadne. Někdy je z toho báseň.[ více ]

čtvrtek 2. prosinec 2010 15:14 | Reputace článku: 7,87

Válka tří bratranců...

Byli jednou tři bratranci. Jmenovali se Willy, George a Nicky a měli - jak už to bývá - babičku. Nebyla to obyčejná babička, ale britská královna a měla jméno Viktorie a vládla neuvěřitelných 63 let a ještě 7 měsíců a měla 9 dětí a 42 vnoučat a bývala nazývána evropskou babičkou..[ více ]

středa 21. červenec 2010 14:05 | Reputace článku: 7,67

"Milované bytosti, su prase Kopřivář...."

[ více ]

sobota 8. květen 2010 08:08 | Reputace článku: 8,06

Svatá krev básníka..

Je to neobvyklá časová shoda, ale v letech 1836 a 1837 v odstupu necelého čtvrt roku přišli Češi i Rusové o své největší básníky a žádný jiný jim je už plně nenahradil. Nejprve 6.listopadu 1836 zemřel Karel Hynek Mácha. Ač v poezii i často v životě romantikem na jeho smrti nebylo nic romantického. Co také chtít po synu krupaře. Po zhruba měsíčním pobytu na první advokátské štaci (ve funkci koncipienta) v okolí Litoměřic pomáhal hasit oheń a zřejmě se napil infikované vody (jsou i jiné verze) a přesně po dvou týdnech si pro něj přišla docela plebejská smrt. Jak líčí bytná, lehl si v posteli na bok, dvakrát třikrát pohnul rukou a bylo po všem. Pohřeb se konal přesně v den zamýšlené svatby s Lori, jeho žárlivě střeženou milenkou a matkou nedávno narozeného syna..[ více ]

středa 14. duben 2010 14:12 | Reputace článku: 8,16

"Proč jste tak skoupozvuká..?"

"Proč jste tak skoupozvuká, tak zdrženliva ve vyjádření citů svých?" ptá se v dopise z 9.ledna 1853 F.L.Rieger Marie Palacké, dívky, na níž si myslel a zároveň dcery otce národa..Tento dopis (a na dvě stovky dalších) je z knihy Rok v dopisech I, jež je knižním zpracováním úspěšného rozhlasového cyklu. Autoři sborníku čerpali z posledních šesti sedmi set let naší epistolografie. Tato psaní psaly známé osoby, ale i lidé docela neznámí, co se dostali do mimořádných situací..[ více ]

neděle 28. březen 2010 10:36 | Reputace článku: 7,43

Opravdu podařená podvečerní procházka..

Není nad pěknou procházku parkem. Uklidňuje a člověka napadají myšlenky, na něž není přes den čas a ani inspirace. To přece známe každý. Co asi napadlo ty dva, když se míjeli za soumraku zvolna se snášejícím na město u Dunaje? Pocítili nějakou sebemenší spřízněnost nebo kolem sebe prošli bez zájmu a skoro s odporem? Tušili něco mimořádného? To už se nedozvíme..[ více ]

úterý 9. únor 2010 13:55 | Reputace článku: 6,42

Jak se neoženit..

Franz Kafka, nemilosrdný a přesný analytik moderního světa, měl kromě fixace na literaturu (i tak občas zavrhovanou) ještě jednu hlavní metu. Byla to vize docela obyčejného rodinného života. Oženit se, mít ženu a možná i děti. Zdánlivě běžná záležitost, ale on toho nedosáhl..Přitom byl pohledný a ženám se líbil, uměl s nimi hovořit a za svých pobytů v penzionech, na venkově a později v sanatoriích rád zapřádal hovory s mladými dívkami. Přitahoval je a byl jimi přitahován, měl s nimi vztahy i jisté zkušenosti..[ více ]

pátek 22. leden 2010 07:59 | Reputace článku: 6,59

Šílené století...

Český prozaik a dramatik Ivan Klíma vydal nedávno knížku Moje šílené století. Nejsou to klasické paměti se spoustou klepů a literárních a jiných senzací. Střídá tu celkem rovnoměrně kapitoly úvahové s kapitolami, v nichž líčí, jak jeho osobní život i život rodiny a vůbec řady současníků poznamenalo střetnutí s oběma totalitami - tou nacistickou a pak i komunistickou..[ více ]

pátek 4. prosinec 2009 07:41 | Reputace článku: 7,86

Jan Vargulič

Jan Vargulič

Opatrně se rozhlížím..A neopatrně píšu..Nebo je to opačně? (Občas umístím článeček i do blogu idnes..viz - vargulic.blog.iDNES.cz, naposled Večer v hotelu Adlon, Migranti opačným směrem, Nedělní odpoledne ryze rodinného typu, Povoláním Syřan..

Středoškolský učitel v důchodu, který vzpomíná, ale jenom na vzpomínání se rozhodně neomezuje. Snad ani nejsem v důchodu, i když důchod pobírám a docela rád.. Viz můj facebook...https://www.facebook.com/jan.vargulic

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Tipy autora