Mám práci - stárnu..

neděle 10. květen 2015 08:03

Mám práci - stárnu a na stará kolena jsem se dal do počítání. Musím ovšem přiznat, součty mi nejdou, násobky taky ne a dělit se s nikým o nic nechci. Dobře však odečítám a skoro beze zbytku. Odečtu z vlastního života cokoliv, co tam bylo a už není. Dvě tři města na sever a jedno dolů na jih. Krajiny v dálce i docela blízko. Staré adresy a zrušená telefonní čísla. Tváře lidí z minula. Toho pána odnaproti už nepotkám. Bělovlasá paní z dvora se dál zvědavě nevyklání z okna. Mizí vše - premiér i bezdomovec, co sedával u Billy a pořád něco četl. Parťák Pepa z debla, který uměl parádní voleje. Třídní učitel z gymplu. Umřel letos a bylo mu jenom devadesát. 

Postrádám rodiče, co tu pro mne vždycky byli a už hodně dlouho nejsou. Dědu a bábu původem z Drahan. Strýce četníka, jenž bydlel v Opavě. 

Je toho docela dost, co bylo a už není.

Vždyť je to tak jednoduché a pořád se to opakuje. Drobečky se smetou dlaní z desky stolu a stačí lopatka a smetáček a na podlaze je zase čisto..

A začíná se znovu. 

 

Mám práci - stárnu..

Ženu jsem přestal nosit na rukou a na modré z nebe nedosáhnu.

Přesto dál počítám, i když už s ničím moc nepočítám.

Má dáti, nedala..

Mít všech pět pohromadě.

Mám sotva čtyři.

Jedna, dvě, tři..

Jan Vargulič

Jan Vargulič

Jan Vargulič

Opatrně se rozhlížím..A neopatrně píšu..Nebo je to opačně? (Občas umístím článeček i do blogu idnes..viz - vargulic.blog.iDNES.cz, naposled Večer v hotelu Adlon, Migranti opačným směrem, Nedělní odpoledne ryze rodinného typu, Povoláním Syřan..

Středoškolský učitel v důchodu, který vzpomíná, ale jenom na vzpomínání se rozhodně neomezuje. Snad ani nejsem v důchodu, i když důchod pobírám a docela rád.. Viz můj facebook...https://www.facebook.com/jan.vargulic

REPUTACE AUTORA:
8,71 (VIP)

Tipy autora