Já, koza Muriel a světová válka..

pátek 25. květen 2012 07:26

Předpokládám, ale nevím to jistě (tehdy jsem si ještě děje a události nezapisoval), že toho dne padal venku sníh a mrzlo, až praštělo. Otevřel jsem poprvé oči a dojem nic moc. Pak jsem zakřičel a rozhlédl se. Kolem vidím lidi a mají starosti. Jsou to táta a máma. Skoro třicátníci. Byt je malý. V přízemním domku na rohu poblíž jezdeckých kasáren nebydlíme sami. Vrčí tu šicí stroje..V dílničce u domácích se šijí vesty, ostatně jako skoro všude v městě na okraji Drahanské vrchoviny.. 

Je únor 1939. Nevybral jsem si nejlépe okamžik narození. Na kahánku měla naše okleštěná republika, ta pomnichovská. Moc jsem si jí neužil - necelý měsíc. A vlastně - to vím teď - nebylo co užívat..Hitler už měl v hrubých rysech (mimochodem matka se za svobodna jmenovala Hrubá) promyšleno, jak se zbytkem nenáviděného státečku zatočí a za necelý měsíc to i provedl. A zase mu to vyšlo. 

I se svým koněm odešel otec z armády, jež byla najednou k nepotřebě. Každý z nich zamířil jinam..Táta ke stolu psát supliky o alespoň nějakou výsluhu. A kůň tam, kam koně odcházejí, když o jejich služby už není zájem. Tátovi zbyly z vojenské kariéry vysoké jezdecké boty. Byly ozdobou našeho bytu, máma je leštila ještě dlouho po válce. Vyčnívaly z nich dřevěné napínáky. Do každé boty tři dlouhá dřeva (to uprostřed nejdelší). Mně koupili houpacího koně, aby tradice pokračovala - ještě teď cítím ten houpavý rytmus vršku těla vpřed a vzad..A někdy se tak bezděky na židli pohupuji. To se ozývají geny a rodinná tradice.

Ve stejné době na jiném konci Evropy (v tom kruciálním roce 1939) sepisoval další z mnoha svých deníků anglický spisovatel George Orwell. V křehké - pěstoval salát - splendid isolation na farmě uprostřed zeleně (zase ten salát)..Neměl moc času, zahrada kvapem zarůstala a kolem zvířat, která choval, se musel ohánět od rána do večera. Dalo to práce a shánění, když chtěl denně čerstvě nadojené kozí mléko..A nějaké vajíčko do domů vedle na prodej..

Zápisky začínaly docela idylicky..Zajímá ho vše, co o překot roste a kvete a bují a z domácího zvířectva především kozy, ti stále melancholicky přežvykující tvorové s velkými vemeny..S pokračujícím létem se do deníku dostávají i informace a fakta z oblasti politiky, neboť z Evropy se stával velký sud střelného prachu, kolem nějž je nutno chodit opatrně..Ale nechodilo se..Spíš jezdilo v tancích a obrněných transportérech, a tak vše směřuje k velkému střetu..

29. května 1939 - "Velmi pěkně a teplo. Pokryl jsem jahody sítěmi. Vzal jsem Muriel ke kozlovi, ale obávám se, že se neprská. Pan N. říká, že se obvykle prskají jenom na podzim a na jaře. Muriel se hrozně bála krávy. Kráva se zase vyděsila polodospělého kozlíka, kterého tam měli.."

7. června - "Muriel dala skoro litr. Poslal jsem pro další kozu, britsko-alpského křížence, která měla v minulém měsíci kůzlata."

8. června - "Dorazila ta nová koza. Zjevně jí ještě nedojili, tak jsem ji podojil a získal 3/4 litru, za večer dalšího 1/4 litru. Měla by dávat 1,5-2 litry, ale tahle situace jí musí musí bezpochyby vykolejit, jak tomu bylo před pár dny s Muriel. Muriel hrozně žárlí, trká druhou kozu, krade jí jídlo. Druhá koza (jmenuje se Kate) se nebrání."

4. července - "Byly hlášeny boje z mandžusko-mongolské hranice."

9. července - "Teplo, bez deště. Kate není dobře, dnes večer odmítala žrádlo a bylo jí špatně nebo sežvýkané jídlo vyvrhla. A také Muriel poněkud ztratila zájem o žrádlo. Mám podezření, že je to tím, že byly uvázané na prudkém slunci beze stínu."

10. července - "Německo prý vyžaduje veškerou rumunskou úrodu pšenice i část toho, co zbylo ze sklizně v roku 1938.."

- "Začal jsem krmit krmit kozy pokrutinami ze semen bavlníku, abych viděl, zda to budou žrát.."

11. července - "Němci hlásí, že ruská ponorková flotila je větší, než se předvídalo.."

- "Kozy nechtějí žrát pokaždé jen bavlníkový šrot, tak jim ho budu dávat zhruba jednou týdně.."

19. července -  "Vláda doporučuje všem domácnostem vytvořit si zásoby trvanlivých potravin. Leták k tomuto tématu bude brzy vydán.."

- "Kozy mají slabý náběh na průjem, protože žerou mokrou trávu."

20 července - "Z naší vesnice jsou v noci vidět vždy minimálně 4 světlomety.."

- "Dojivost koz poklesla, kvůli včerejšku. Angrešty skoro zralé.."

2. srpna - "Dnes bylo oznámeno, že potravinové lístky už jsou natištěny.."

- "Dal jsem Muriel odčervovací prášek, v podstatě jsem ji držel celý den bez žrádla.."

8. srpen - "Zdá se, že gdaňský senát ustoupil v rozepři o polských celnících.."

- "Kozího mléka hrozně ubylo, od obou dohromady méně než litr, bezpochyby kvůli několika dnům bez pastvy.."

10. srpna - "Franco víceméně převzal veškerou moc diktátora.."

- "Všiml jsem si, že čerstvý kozí trus po navršení vydává určité množství tepla, i když se zdá, že ne tolik co koňský.."

19. srpna - "Němci ve velkém nakupují měď a gumu k okamžitému dodání. Cena gumy rychle stoupá.."

- "Ráno horko. Pak bouřka a prudké přeháňky. Dnes v noci silně pršelo. Kozy se hrozně bály bouřky a Muriel se podařilo utrhnout z řetězu.."

Ke konci srpna v deníku postřehy o zahradě, drůbeži i kozách ustupují do pozadí a záhy zcela mizí a převládnou informace z mezinárodního dění i zprávy o poměrech v Anglii..

A konečně je tu zápis z 1. září 1939, dne, kdy děti jdou po prázdninách zase do školy. Vojáci na obou stranách příští válečné fronty mašírovali s ostře nabitými zbraněmi..Vypukla druhá světová válka: "Dnes ráno začala invaze do Polska, je bombardována Varšava, v Anglii vyhlášena všeobecná mobilizace, totéž ve Francii plus výjimečný stav.."

A pak ještě připojuje Orwell dovětek:  "Dnes uzavřu tento deník a bude, tak jak leží, sloužit jako deník událostí vedoucích k válce.."

O koze Muriel i její družce Kate není pak dalších zpráv. Beze stopy zmizely..

Věnujme jim tichou vzpomínku..



My doma v domečku na rohu ulice válku i protektorát přežili. Táta pracoval ve fabrice na železářské výrobky (chrastily pak někde na frontě). Máma se starala o mne a o domácnost. Paradoxně nejhůře nám bylo poslední dvě noci před osvobozením..Domeček na rohu Ječmínkovy ulice se otřásal do základů a světla z padajících bomb prosvětlovala temnou noc i přes deku zakrývající okno. Ráno jsme pro jistotu rychle přeběhli k strýci a tetě (už dávno nežijí). Měli bytelný sklep a málem to byla osudná chyba. Na zahradu mezi kedlubny tam padla bomba a místo zelených hlávek se mohly rozprsknout naše hlavy..Honem pryč! Další spěšné stěhování o kousek dál do obrovského  baráku na kraji města..Očima ho vždy marně hledám, když tu dnes projíždím, asi nebyl tak obrovský..Bomby však už nepadaly..Začínal mír..

Domeček u jezdeckých kasáren válku vydržel. Dvakrát třikrát  jsem k němu zabrousil v minulých letech při občasných návštěvách rodného města. Vše je jinak..Na fasádě štít firmy a před domem dodávka s mnoha reklamními nápisy a ustaraný muž - mnohem mladší než já - nosí dovnitř bedny. Tam, kde jsme kdysi bydleli, je garáž..

Už tu není okno a máma s lokty podepřenými o parapet nevyhlíží, jak já, tehdy ještě její pýcha, dřepím na trávníku a sestavuji nekonečné řetězce napichováním květů heřmánku na stéblo trávy..Kde je jejich konec a kde začátek?

Hned v květnu 1945 se táta dal zase k vojákům a dokonce povýšil, ale už nikdy pak nebyl na koni..

Já vlastně taky ne.

 

 

 

Jan Vargulič

janvargulič..s dovolením..19:0926.5.2012 19:09:04
La.MichaelaMoc krásný článek.18:3526.5.2012 18:35:55
SvatavaDěkuji18:4625.5.2012 18:46:14
josef hejnaAle já neumím.15:2725.5.2012 15:27:05
josef hejnaKdo umí, umí...15:2625.5.2012 15:26:05
josef hejnaKdo umí, umí15:1725.5.2012 15:17:33
matkaJen sděluji,14:3025.5.2012 14:30:24
janvargulič..těsná porážka v tie breaku..14:1425.5.2012 14:14:04
MonikaOpravdu...12:0125.5.2012 12:01:52
NULILída V. i Jirka B.12:0125.5.2012 12:01:14
Lída V.Tak toto musí číst11:3025.5.2012 11:30:33
Jirka B.Moc pěkný vzpomínkový článek09:3925.5.2012 9:39:38

Počet příspěvků: 12, poslední 26.5.2012 19:09:04 Zobrazuji posledních 12 příspěvků.

Jan Vargulič

Jan Vargulič

Opatrně se rozhlížím..A neopatrně píšu..Nebo je to opačně? (Občas umístím článeček i do blogu idnes..viz - vargulic.blog.iDNES.cz, naposled Večer v hotelu Adlon, Migranti opačným směrem, Nedělní odpoledne ryze rodinného typu, Povoláním Syřan..

Středoškolský učitel v důchodu, který vzpomíná, ale jenom na vzpomínání se rozhodně neomezuje. Snad ani nejsem v důchodu, i když důchod pobírám a docela rád.. Viz můj facebook...https://www.facebook.com/jan.vargulic

REPUTACE AUTORA:
9,66 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.