Tlamošťour..

čtvrtek 1. březen 2012 07:33

Na hráškově zeleném linoleu ležel malý smotek papíru. Toho nejlepšího, co si ještě můžeme dovolit. Z magazínu za osmnáct korun. "Tlamošťour," řekla žena a ukázala štítivě prstem na něj a pak na dva další. Měl jsem je před sebou na nízkém stolku hned vedle prázdných talířků. Bylo po obědě. Žmoulal jsem v prstech zbytek závinu a mezi zuby měl poslední třásničky kuřecího masa.
Já Masajec.
Někdy mám všeho plné zuby.

Zároveň jsem četl. Zaujal mne článek Jak se bránit a ubránit  sexuálnímu obtěžování. Že bych si něco podtrhl? Otočil jsem stránku a tam byl titulek Deset způsobů jak se správně hádat. Prý je užitečné si dopředu určit čas a místo a snad i téma, píše autor zkušeně..Hmm..Chtělo by to připravit se..Problém je v tom, že se doma prakticky nehádáme a taky mne zrovna nikdo sexuálně neobtěžuje.

Můj mozek pořád ještě tu a tam slaví vítězství. Dnes jsem přišel na to kam s kapesníkem, když nemám u tepláků všitou kapsu. Šup s ním do kapsičky u košile.

"Už je to mnohem lepší," křikla mi nenadále do ucha žena a bez upozornění začala natírat svědící místečko pod mým levým okem. Ucukl jsem hlavou, abych viděl na obrazovku. Ta moderátorka má zajímavý profil. Neměla by ale vůbec mluvit..

Nebylo by špatné posílit svou pozici tady doma..Když už ne v Zambii či na ostrově čarodějnic Bali.

Pohlédl jsem s pýchou do míst, kde na podlaze skladujeme láhve piva (dvě jsou v ledničce). Stojí ve vyrovnané řádce v mezírce vzniklé mezi skřínkou na písemnosti a až skoro do stropu vyhnanou knihovnou. Systém jsem vymyslel a pak postupně zdokonaloval, aby nejdříve koupené láhve stály vzadu v koutě a ty získané dříve byly po ruce. Prostě jako v životě - stálá rotace a posun v pořadí. Trvalo mi to řadu týdnů a nyní nikoho k rovnání lahví nepustím. Je to tady má nejvyšší dosažená funkce..

Popojdu kousek do kuchyně a jak pedál sešlápnu plastový výstupek od odpadkového koše a držím, dokud žena nepřestane do něj sypat naše potravinové přebytky. Samá dobrá jídla..

"Měli bychom se častěji scházet," řekl jsem ženě, s níž se posledních více jak čtyřicet let vídáme denně..

A pořád nás to baví..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jan Vargulič

Jan Vargulič

Jan Vargulič

Opatrně se rozhlížím..A neopatrně píšu..Nebo je to opačně? (Občas umístím článeček i do blogu idnes..viz - vargulic.blog.iDNES.cz, naposled Večer v hotelu Adlon, Migranti opačným směrem, Nedělní odpoledne ryze rodinného typu, Povoláním Syřan..

Středoškolský učitel v důchodu, který vzpomíná, ale jenom na vzpomínání se rozhodně neomezuje. Snad ani nejsem v důchodu, i když důchod pobírám a docela rád.. Viz můj facebook...https://www.facebook.com/jan.vargulic

REPUTACE AUTORA:
8,71 (VIP)

Tipy autora