"Ženo, řekni, kde je Niveč.."

středa 28. duben 2010 07:30

Běžný obrázek z našeho pozdního dopoledne. Ochomýtám se v kuchyni a se mnou pes. Kuchyň je úzká a šlapeme si zde po nohách. On jich má víc, já zase větší. Žena Milada jako by zase měla osm rukou. Kolem sebe mává útěrkou, rozestavuje talířky a nakládá na ně ledacos, ale pořád ne to hlavní, na co čekám já a Ben. Bere mobil a přijímá upřesněnou objednávku stravy od vnučky ze zadního pokoje. Chystám si stravenku. Z kuchyňské linky vypadává celá jedna police. Povolila úchytka a hrnce, jež jsme řadu let neviděli a už odepsali, se s rachotem kutálejí po podlaze. Žena otvírá mikrovlnku a stále něco  hledá. Klouže po polité podlaze, vyrovná rovnováhu, setře rozlité mléko a uklízí střepy a ještě nás stačí napomenout: "Nemotejte se mi tady, jinak ta práce přijde vniveč.." 

"Aha, Niveč, Niveč, kde je vlastně Niveč," ptám se sám sebe, "tam bych chtěl teď bejt.."

Jdu do vedlejšího pokoje, ale tak, abych viděl mísy, z nichž se kouří. Ve vyhnanství přemýšlím..Tak to dělávali mnozí. Já ovšem spíše o jídle než o revoluci..

Kde je Niveč, přemítám..

Hned bych tam šel.

Co tam musí být  dobrot a třeba jen mírně poškozených. Co to je mírně spálená kůrčička na jinak výborné buchtě..Nebo nevyvedený tvar knedlíku či ne úplně trefená barva pečínky..

To vše bych bral.. 

Vždyť ani já nejsem úplně povedenej..

Seberu odvahu a ptám se: "Ženo, řekni, kde je Niveč?"

Jan Vargulič

Jan Vargulič

Jan Vargulič

Opatrně se rozhlížím..A neopatrně píšu..Nebo je to opačně? (Občas umístím článeček i do blogu idnes..viz - vargulic.blog.iDNES.cz, naposled Večer v hotelu Adlon, Migranti opačným směrem, Nedělní odpoledne ryze rodinného typu, Povoláním Syřan..

Středoškolský učitel v důchodu, který vzpomíná, ale jenom na vzpomínání se rozhodně neomezuje. Snad ani nejsem v důchodu, i když důchod pobírám a docela rád.. Viz můj facebook...https://www.facebook.com/jan.vargulic

REPUTACE AUTORA:
8,71 (VIP)

Tipy autora