Je mi sedmdesát sedm, a tak se tady pomalu rozkoukávám..

Musím se však přiznat, že mi rozhlížení moc nejde, jelikož jsem na tom s očima očividně všelijak a občas docela bídně. Do dálky skoro nevidím (samozřejmě přeháním) a zblízka mi unikají důležité detaily. Léta nosím brýle, ale většinou je jen hledám, a když je náhodou najdu a dám na oči, zjišťuji, že mi jejich skla někdo úmyslně poškrábal a zamazal (kdo mi to dělá, dodnes nevím). Jindy mám naopak pocit, že jsem viděl až moc a raději přimhouřím oko nebo se dokonce taktně odvrátím. Přiznám se, že raději bych se někdy neviděl. Kolem sebe se ovšem dívám rád a stále je na co..Třeba na tohle. Rád bych si tím udělal alespoň u někoho dobré oko. Těch není nikdy dost. Já je nemám.[ více ]

úterý 15. listopad 2016 09:52 | Reputace článku: 10,59 | Diskuze (19)

Stály pod šibenicí..

Těch žen bylo celkem 67 a všechny byly popraveny v době mezi 21. srpnem 1945 (poprvé v československém soudnictví vykonán na ženě trest smrti) a 7. říjnem 1948. Soudilo se a popravovalo na základě předchozí dohody mezi vítěznými velmocemi, k níž se přidaly i země okupované nacisty (váleční zločinci měli být trestáni v zemi, v níž spáchali zločiny). Retribuční soudy probíhaly jednoinstančně bez možnosti odvolání a rozsudek byl vykonán do dvou hodin po jeho vyřknutí. O hodinu mohla pozdržet exekuci jen žádost o milost adresovaná prezidentovi, ale té nebylo nikdy vyhověno. K zhoupnutí na šibenici stačilo udání Čecha či Češky gestapu, jehož následkem byla smrt zatčeného (zatčené). K usvědčení obžalovaných někdy přispělo i svědectví gestapáků či dokumenty z úřadoven německé policie.[ více ]

pátek 28. říjen 2016 09:28 | Reputace článku: 7,97 | Diskuze (77)

Duch svatý přijel autem..

Byla neděle a hodně časné ráno. Pomalu jsme se s ženou probírali ze spánku, už tak trhaného, jak tomu bývá u důchodců, když v té ještě pořád tmě se směrem od okna začal po stropě rychle šířit bílý pruh intenzívního světla. Řekl jsem ženě při pohledu na strop: to na nás sestupuje duch svatý, aby nás ještě více osvítil a duchovně povznesl. Namítla - je praktičtěji založená -, že je to světlo od auta, jež právě přijelo na dvůr. Později jsem se s předjitřním zážitkem svěřil ještě dceři a ta navrhla kompromisní vysvětlení: svatý duch přijel autem. Vnučku moje fantasmagorie a pitominky už nějakých deset let nezajímají (kdysi docela ano), a tak vyrazila do fitka, aniž se zapojila do následné debaty.[ více ]

úterý 4. říjen 2016 08:00 | Reputace článku: 8,36 | Diskuze (13)

Dvě Lady a jenom jeden Sir...

Obě ty Lady byly z Anglie a asi nebylo v minulém století ve světě známějších Britek (vyjma královny Alžběty II.). Jednu jsem si rezervoval na noc a druhou spíše na den, přesněji řečeno, četl jsem si na střídačku knížky o nich. Ta o Margaret Thatcherové, bývalé britské premiérce (napsal ji Charles Moore), je velmi bytelná a už ji - jsem penzista - v rukou neudržím, a tak čtu o ní přes den. Vzpomínky si Agatha Christie napsala pro jistotu sama (nikdo jiný by to tak nezvládl) a ponechávám si je jako lekturu na večer, brzké ráno a někdy i noc, když se probudím a nemohu zas usnout. [ více ]

pátek 9. září 2016 08:16 | Reputace článku: 8,01 | Diskuze (11)

Zdá se, že je to jednoduché a taky to jednoduché je..(fotoblog)

Je třeba si jen počkat pár tisíc let na město, až vznikne, až se rozutíkají domy po krajině a budou z nich ulice i náměstí a lidé, co se mezitím narodí a ještě nezemřou, vyjdou ven, auta zatroubí, tramvaje zacinkají. Pak vzít do ruky docela drobnou věc, přiložit ji k oku a s citem cosi zmáčknout. A věřit - docela bláhově -, že tam bude ve fotce zaklet drobínek života. Občas se to tak nějak podaří, častěji vůbec ne..[ více ]

pátek 19. srpen 2016 07:40 | Reputace článku: 10,50 | Diskuze (9)

Masakr na Sv Valentýna a jiné kratochvíle aneb jak se baví gangster

Letos uplynulo deset let od zavraždění nekorunovaného krále českého podsvětí Františka Mrázka. Tehdy jsem to jen zaregistroval a moc si toho nevšímal. Až nedávno se mi dostaly do rukou tři knihy investigativního žurnalisty Jaroslava Kmenty pojednávající právě o Mrázkovi a vůbec zločinecké mafii u nás. V textu mne zaujal dost neuvěřitelný fakt, že byl zavražděn ve stejný den v roce (25. ledna) jako zemřel Al Capone a navíc oběma bylo 48 let. Jako by si někdo dodnes neznámý na toto datum počkal a krytý křovinami střelil Mrázka jednou ranou na vzdálenost 30m přímo do srdce zvlášť upravenou kulkou, jež se v těle oběti roztříštila.[ více ]

pátek 29. červenec 2016 08:18 | Reputace článku: 7,18 | Diskuze (10)

Věrný až za hrnek..

Jsem věrný člověk. Věrný svým chybám a omylům. Věrný starým ošoupaným míčkům, tupým žiletkám, skoro vypsaným propiskám. A taky ohmataným knížkám, slovům, co se příliš neužívají, všemu, co už je pasé, co sloužilo a dosluhuje.
K svátku jsem dostal krásný nový hrnek. Přivítal jsem jej s pocitem, že z něj bude radost se napít i na něj třeba občas jen pohledět. Jistě byl totiž vybírán pečlivě - jinak to žena ani neumí.
Po dni vzájemného seznamování jsem se však zase vrátil k odloženému hrnečku, uchopil jej jemně za ouško a zhluboka se napil.
Chutnalo mi báječně.
Je to můj hrneček nevař.
Jsme spolu zadobře a mám to v něm rád horké. [ více ]

pondělí 4. červenec 2016 08:20 | Reputace článku: 9,91 | Diskuze (18)

Nemusím být všude. Stejně tam jsem..(Chodím městem XXVII.)

Třeba už nikdy nikam nedojdu a zůstane mi jen ten můj nablízko kontinent. Pár ulic, dva tři bloky, park, kurty a kroky z pokoje do pokoje a zase zpět. A rynek s radnicí, kašnami a sloupem Nejsvětější Trojice. A celé to město na Hané. Před očima mám však i krajiny, jež jsem kdysi viděl. Tiše mi probublávají vědomím. V životě navečer, kdy slunce a vlastně všecko kamsi zvolna zapadá. Svědek z náměstí Hrdinů..[ více ]

neděle 12. červen 2016 09:19 | Reputace článku: 9,10 | Diskuze (6)

Spisovatel jako prašivé kotě..

V Škvoreckého románu Lvíče (moje další kultovní knížka) je hlavním hrdinou nakladatelský redaktor Karel Leden, příležitostný básník a svůdce dívek. Jako takovému mu k posouzení padne do rukou próza mladé autorky Jaroslavy Cibulové. Text je talentovaný, ale vůbec se nehodí do vydavatelské praxe nakladatelství svázaného tuhými principy socrealismu. Je konec padesátých let (v knize to není zvlášť zmíněno) a pořád ještě platí, že se má psát především o uvědomělých a vzorných hrdinech a tady se začínající prozaička rozepisuje o mravně narušených dívkách a navíc jim do úst vkládá výrazy, jež podle strážců ideové čistoty do literatury nepatří. A právě autorčin expresivní slovník se stane záminkou k odmítnutí jejího rukopisu. [ více ]

pondělí 30. květen 2016 07:40 | Reputace článku: 9,87 | Diskuze (24)

Na dobré adrese..

K pověsti úspěšného člověka patří bydlení na dobré adrese. Měl jsem jich už sedm těch adres a k ideálu se pomalu propracovávám (ještě to není ono) a možná už jsem blízko. Má zatimní bytová bilance jsou čtyři města a sedm bytů v sedmi ulicích se sedmi různými popisnými čísly (sedm je i hlavních hříchů a sedmička je šťastné číslo). Města jménem neuvedu, mohla by mne žalovat. Ulice se v chronologickém sledu jmenovaly: Ječmínkova, Boženy Němcové, Balbínova, Stará, Jakoubka ze Stříbra, Gottwaldova (po té růži sametovce Vídeňská) a Palackého. Je to pestré portfolio jmen i označení úctyhodných i třeba pochybných, člověk si moc nemůže vybírat, kde složí hlavu k spánku a nesloží při bdění..[ více ]

úterý 3. květen 2016 14:52 | Reputace článku: 10,18 | Diskuze (19)

Jan Vargulič

Jan Vargulič

Opatrně se rozhlížím..A neopatrně píšu..Nebo je to opačně? (Občas umístím článeček i do blogu idnes..viz - vargulic.blog.iDNES.cz, naposled Večer v hotelu Adlon, Migranti opačným směrem, Nedělní odpoledne ryze rodinného typu, Povoláním Syřan..

Středoškolský učitel v důchodu, který vzpomíná, ale jenom na vzpomínání se rozhodně neomezuje. Snad ani nejsem v důchodu, i když důchod pobírám a docela rád.. Viz můj facebook...https://www.facebook.com/jan.vargulic

REPUTACE AUTORA:
8,97 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.