S postranními úmysly..(Chodím městem XV., fotoblog)
Bydlím v Zakázaném městě, a když nic nechci, dostanu zde skoro všecko. Mám tramvajenku na linku, co teprve budou stavět. A v kapse klíče od domu, který zbořili. Těším se na všechny příští okamžiky. Pouze nevím, kolik jich ještě bude..[ více ]
středa 2. květen 2012 17:13 | Reputace článku: 8,05 | Diskuze (13)
Badly, or well 1984? (Orwell, román 1984)
Kultovní román George Orwella 1984, v němž do šíře rozvinul svou vizi totalitního státu budoucnosti, byl dopsán a zároveň vyšel v roce 1949. Mně bylo tehdy deset a měl jsem za sebou pionýrský slib, od něhož jsem si nic nesliboval. Nesnášel jsem veřejná vystoupení a oni nás tehdy - už nevím kdo - vystrčili na jeviště městského divadla k uvázání té červené věci (kolem krku se tehdy dost uvazovalo a někdy to docela škrtilo, ba uškrtilo).[ více ]
úterý 10. duben 2012 14:40 | Reputace článku: 11,56 | Diskuze (15)
"Umírám strašně pomalu,"..
zněla poslední souvislá věta Loly Máraiové, ženy maďarského spisovatele Sándora Máraie. Bylo jí osmdesát pět let a byla poloslepá a na krku měla nádor velký jako tenisový míček. Její stejně starý muž jí držel za ruku a ona na nemocničním lůžku umírala. Poblíž seděla filipínská ošetřovatelka a utírala jí z čela pot. Tělo zemřelé zpopelnili a rozprášili do moře. Sándor Márai si zapsal: "Loďka zastaví daleko od břehu, kormidelník se mě ptá, jestli si přeji, aby při rozptylu popela přečetl nějakou modlitbu. Naznačuji, že nechci. Rozřízne balík kapesním nožíkem, vyndá z něj plastikový pytel. Jsou v něm dvě či tři hrsti popela, který vysype do oceánu. Slyším, jak při tom mumlá jméno Ilona Márai.." [ více ]
úterý 20. březen 2012 07:56 | Reputace článku: 8,34 | Diskuze (24)
Tlamošťour..
Na hráškově zeleném linoleu ležel malý smotek papíru. Toho nejlepšího, co si ještě můžeme dovolit. Z magazínu za osmnáct korun. "Tlamošťour," řekla žena a ukázala štítivě prstem na něj a pak na dva další. Měl jsem je před sebou na nízkém stolku hned vedle prázdných talířků. Bylo po obědě. Žmoulal jsem v prstech zbytek závinu a mezi zuby měl poslední třásničky kuřecího masa.
Já Masajec.
Někdy mám všeho plné zuby.[ více ]
čtvrtek 1. březen 2012 07:33 | Reputace článku: 7,95 | Diskuze (12)
Když cílem je chození bez cíle..(Chodím městem XIV.)
Ve významné části dospělého života jsem měl kýmsi nade mnou (nebyl to bůh) docela pevně stanovené osobní cíle a můj pohyb se odehrával ve vymezeném prostoru školních chodeb a učeben a navíc ještě podle časového plánu daného jízdním řádem (dojížděl jsem) a rozvrhem hodin (učil jsem tam něco mezi češtinou, dějepisem a sbíráním brambor).
Od té doby, co mne řídily povinnosti státního zaměstnance, však uplynulo dost času a mnohé v mém životě se rozvolnilo a já se po světě jen tak ledabyle courám a motám veden dost primitivními potřebami těla (občas i duše a mysli) a v závěru vycházky především svíravým pocitem hladu..[ více ]
pondělí 6. únor 2012 13:16 | Reputace článku: 9,37 | Diskuze (8)
Pohnu palcem..(skorobásničky)
Mám na ruce prsty a jeden z nich je palec...[ více ]
úterý 17. leden 2012 08:24 | Reputace článku: 8,39 | Diskuze (14)
Smutné veselé..(fotoblog)
Jsou to asi dva roky - už si přesně nepamatuji -, kdy v boční uličce tady blízko za rohem parkoval náklaďáček
s třaskavým nákladem slov a vět. Bylo to o Vánocích, tedy v době, kdy se posílají vzkazy. Někdo nápaditý
místo dopisu poslal auto, jelikož známky podražily. V kabině auta se tísnili plyšáci a
na korbě se tyčila kolmá stěna panelu. Hustě popsaná.
Obálkou byla tahle ulice..[ více ]
čtvrtek 29. prosinec 2011 10:02 | Reputace článku: 9,05 | Diskuze (11)
Krásný jako setkání šicího stroje a deštníku na pitevním stole...
Nemůžeme mít od života i od literatury všecko..
Ten den nepršelo, a tak jsem deštník nechal doma a na pitevní stůl je snad přece jen ještě brzo - musíme počkat.
Šicí stroj jsem ovšem viděl z dálky. Starý asi jako já, ale snad se mu ještě protáčejí zarezlá kolečka. Ubíral
jsem se do knihovny s batohem knih a už už jsem se morálně připravoval na vyjití prudkého stoupáku k
městské knihovně (nic není zadarmo, ani četba), když jsem jej spatřil.
Ten šicí stroj!
Stál opuštěný na ulici napůl zapadané nažloutlým listím (byl listopad).
Kolem něj chodily dívky a šili jimi všichni čerti..[ více ]
čtvrtek 1. prosinec 2011 07:36 | Reputace článku: 9,42 | Diskuze (32)
Tlusté slunce (Z pootevřené zásuvky)
Bylo pošmourné úterý a navíc celostátní den odplaty. Na prašném plácku za školou se úplně zadarmo rozdávala
vysvědčení. V dost uvolněném postoji si tu na ně čekalo pár frajírků v slušivých oblečcích a spolehlivě odžínovaný
zbytek. Přitlačena ke zdi je držela v šachu kompletní sestava pedagogů.
Byli tu všichni.
U dveří internátu se dokonce mihla Evka. Pohodila blonďatou hlavou a zazubila se na Zvěřinu. "Seš hvězda," řekla..[ více ]
neděle 13. listopad 2011 18:06 | Reputace článku: 9,70 | Diskuze (4)
Klempířův kapesník a vysloužilá pošťácká kabela.. (Čtu Chandlera)
Detektivky nejsou jen mordy, násilí a divoké honičky, ale patří k nim i jazyk, kterým jsou psány, a na jeho kulturu
a vytříbenost jsem docela fajnšmekr. Pamatuji se, když byl v Klubu čtenářů kdysi vydán svazek povídek Raymonda
Chandlera (1888-1959) a já jako kantor do školy dojížděl a domů z ní taky kupodivu přijížděl, že jsem často večer
před spaním otevřel náhodně právě tuto knížku na kterékoliv stránce a přečetl si na chuť a na dobré spaní tu
odstavec, tu obzvlášť podařenou větu (přes různá protivenství, jež den třeba přinesl, jsem pak rychle usínal a není
divu, vždyť Chandler napsal taky román Hluboký spánek).[ více ]
pondělí 31. říjen 2011 07:35 | Reputace článku: 9,16 | Diskuze (22)
Jan Vargulič
Opatrně se rozhlížím..A neopatrně píšu..Nebo je to opačně? (Občas umístím článeček i do blogu idnes..viz - vargulic.blog.iDNES.cz)
Středoškolský učitel v důchodu, který vzpomíná, ale jenom na vzpomínání se rozhodně neomezuje. Snad ani nejsem v důchodu, i když důchod pobírám a docela rád..
